Český průmysl řeší cenu energií, kapacitu sítí, tempo povolování i dlouhodobou stabilitu investičního prostředí. O těchto podmínkách pro další rozvoj hovoříme s 1. místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem. V rozhovoru popisuje reformu emisních povolenek, roli jádra a plynu i nutnost rychlejší výstavby a silnější ochrany kritické infrastruktury.
Co v roce 2026 uděláte pro to, aby český průmysl získal stabilnější a dlouhodobě předvídatelnější cenu elektřiny a plynu, a které konkrétní kroky považujete za nejúčinnější na úrovni státu, regulace a evropských pravidel?
Stabilní ceny energie jsou základ konkurenceschopného průmyslu. V Bruselu proto prosazujeme reformu systému emisních povolenek EU ETS. Současná volatilita ceny povolenky se promítá i do ceny elektřiny. Potřebujeme předvídatelný a méně spekulativní systém. Současně trváme na technologické neutralitě klimatické politiky. Jádro a obnovitelné zdroje energie nejsou soupeři, ale partneři. Na národní úrovni chceme zrychlit povolovací procesy a omezit byrokracii. Nejlevnější elektřina je ta, kterou dokážeme postavit rychle a bez administrativních překážek. Rovněž je třeba brát v potaz současnou situaci na Blízkém východě, kterou pečlivě sledujeme (pozn. rozhovor vznikl začátkem března 2026).
Prosazujete masivní investice do přenosu a distribuce a zmiňujete evropské zdroje financování. Jak nastavíte prioritizaci projektů, aby peníze mířily nejdřív do míst a odvětví, v nichž dnes nedostatečná kapacita sítí nejvíc brzdí rozvoj, a jak ohlídáte dopad těchto investic do regulované složky ceny pro firmy i domácnosti?
Bez silných sítí nebude silný průmysl. To je realita. Investice musí směřovat tam, kde v současné době kapacita sítí brzdí nové projekty a průmyslový rozvoj. Prioritu mají regiony s vysokou koncentrací výroby a s potenciálem nových zdrojů. Zásadní je, aby modernizaci neplatily nepřiměřeně firmy a domácnosti. Proto budeme tlačit na maximální využití evropských finančních prostředků po roce 2028. Tarifní struktura musí být spravedlivá a motivovat k efektivitě, nikoli k dalšímu skokovému zdražování.
Jaký harmonogram a model financování považujete za realistický pro nové jaderné zdroje v Česku, jak chcete rozdělit rizika mezi stát, investora a odběratele a kde vidíte prostor pro menší modulární reaktory v průmyslových regionech?
Bez jádra nebude stabilita. V Dukovanech směřujeme k zahájení výstavby v roce 2029 a spuštění zkušebního provozu prvního bloku v roce 2036. Financování stojí na státní půjčce a mechanismu CfD, který dává projektu i odběratelům cenovou jistotu. Stát přebírá systémová rizika a vytváří stabilní rámec. Investor nese odpovědnost za výstavbu. To je férové rozdělení rolí. Menší modulární reaktory vidíme jako doplněk – zejména v průmyslových regionech a v teplárenství. Ne jako experiment, ale jako součást dlouhodobé strategie.
Jakou roli mají v českém mixu sehrát plynové elektrárny a teplárny jako flexibilní zdroje, jak chcete zajistit palivovou bezpečnost a dostupnost kapacit v zimních špičkách a jaké parametry dává smysl podporovat z veřejných peněz?
Plyn je most, ne cíl. Ale bez mostu se přes řeku nedostaneme. V přechodném období je plyn klíčový pro stabilizaci sítě a pokrytí špiček. Transformace teplárenství běží a během několika let by měla být většina zdrojů mimo uhlí. Pro zajištění dostatečných kapacit připravujeme kapacitní mechanismy v souladu s pravidly EU. Veřejná podpora musí směřovat tam, kde posiluje bezpečnost dodávek a stabilitu soustavy – zejména do kombinované výroby elektřiny a tepla a flexibilních zdrojů.
V Berlíně jste mimo jiné jednal i o rozvoji kritické infrastruktury. Jaké konkrétní slabiny v ochraně energetiky a průmyslových uzlů chcete ještě v letošním roce odstranit a jak propojíte fyzickou ochranu, kyberbezpečnost a odolnost do davatelských řetězců?
Energetika je nyní bezpečnostní téma číslo jedna. Musíme mít spolehlivou kontrolu nad klíčovými technologiemi a jejich dodavateli. Zvláštní důraz klademe na rizika spojená s firmami ze třetích zemí.
Propojíme fyzickou ochranu, kyberbezpečnost a odolnost dodava telských řetězců do jednoho rámce. Cílem je energetika, která obstojí nejen ekonomicky, ale i bezpečnostně.
Kde podle vás dnes nejvíc narážejí investice v energetice a průmyslu na stát, kde na trh a jak nastavíte spolupráci s firmami, aby vznikaly nové kapacity rychleji, ale bez legislativní nestability a bez dalšího růstu administrativní zátěže?
Dnes investice nebrzdí nedostatek kapitálu, ale spíš zdlouhavé povolovací procesy. To chceme změnit. A protože trh sám o sobě nezaplatí všechny stabilizační zdroje, které potřebujeme, chceme nastavit cílené a předvídatelné podpůrné mechanismy. Firmy potřebují vědět, že pravidla budou platit dlouhodobě. Stabilita a rychlost – to jsou dvě podmínky, bez kterých nové kapacity nevzniknou.
