Nejen na toto téma jsme vyzpovídali Norberta Schellonga, ředitele Nemocnice Havířov, která je příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje. Norbert Schellong se od roku 2015 podílí na vývoji a výzkumu distanční medicíny v České republice a v roce 2021 byl oceněn titulem Manažer roku 2020. Pod jeho vedením získala regionální nemocnice statut vědecko-výzkumného centra.
Patříte mezi přední inovativní nemocnice v Česku. V jakých oborech zkoumáte nebo využíváte již dnes umělou inteligenci?
Nejdříve bych rád mírně upravil toto tvrzení. V České republice máme například IKEM nebo některé fakultní nemocnice, které se aktivně věnují vědeckému výzkumu, do kterého patří i rozvoj umělé inteligence. Ve spolupráci s technickými univerzitami a soukromým sektorem vyvíjejí velmi zajímavá řešení, která budou v budoucnu nepochybně velmi užitečná.
Náš příspěvek jako regionální nemocnice, která se také stala oficiální vědecko-výzkumnou institucí pro provádění medicínského výzkumu a vývoje (R&D), spočívá ve vývoji technologických řešení, včetně umělé
inteligence, ve spolupráci s malými a středními startupy.
Další oblastí, které se věnujeme, je testování a pilotování projektů a technických řešení, na nichž naše nemocnice nemusí nutně spolupracovat při samotném vývoji či výzkumu. Do naší firemní DNA se postupně integruje inovativní firemní kultura, na kterou jsme velmi hrdí. Díky našim týmům lékařů i nelékařů jsme dosáhli významného pokroku a naplňujeme strategický cíl: ukázat, že i regionální nemocnice může být významným hráčem v oblasti inovací ve zdravotnictví.
Velmi intenzivně se vedle umělé inteligence věnujeme také telemedicíně, kde si troufám říci, že jsme jedním z nejvýraznějších poskytovatelů v rámci nemocnic v Česku, které telemedicínu používají v rutinním provozu již čtvrtým rokem.
V oblasti umělé inteligence jsme, jak je již známo, byli první nemocnicí v Evropě, která začala testovat a prakticky se podílela na zpřesnění vyhodnocovacích algoritmů řešení Carebot pro analýzu rentgenových snímků v radiologii. Před tímto projektem jsme například zavedli umělou inteligenci pro vyhledávání nozokomiálních nákaz. V poslední době se pak umělá inteligence uplatňuje i v oblasti kolonoskopie nebo diagnostiky srdečních onemocnění.
V oblasti kolonoskopie si lze představit kokpit pilota stíhačky s čtverečky na skle, které ho navigují při hledání cíle. Stejným způsobem může gastroenterolog využít umělou inteligenci, která během vyšetření zažívacího traktu upozorňuje na polypy nebo jiné podezřelé novotvary, které by mohly být nádory a mohly by být přehlédnuty, pokud by byly ve velmi rané fázi. Tento příklad ukazuje, jak může inovace a umělá inteligence pomoci při včasném záchytu onkologických onemocnění.
Právě v této oblasti spolupracujeme s tvůrcem tohoto řešení na hledání vhodných vědeckých grantů, abychom pomohli vyvinout obdobné řešení v oblasti gastroskopie (horního traktu střev). Také jsme společně se společností Carebot podali žádost o financování výzkumného projektu zaměřeného na využití umělé inteligence v hrudní diagnostice, tentokrát s využitím CT.
Zastavil bych se u využití v kardiologické diagnostice. Můžete trochu lépe popsat, jak pomáhá umělá inteligence v oblasti srdečních onemocnění?
V kardiologii nám pomáhají dvě inovativní řešení. Prvním z nich je český startup KardiAi, kterému velmi fandíme. Inženýři ve spolupráci s profesorem Skálou z Fakultní nemocnice Olomouc vyvinuli nástroje umělé inteligence, které dokáží detekovat například fibrilaci síní a další srdeční komplikace prostřednictvím kontinuálního EKG.
Možná si říkáte, že to nezní příliš moderně – vždyť záznamníky EKG jsou na trhu už 30 let. Rozdíl však spočívá v tom, že KardiAi využívá běžný sportovní hrudní pás Polar, určený primárně k měření tepové frekvence, a pomocí softwaru s nástroji umělé inteligence jej přeměňuje na jednokanálové EKG. A právě zde to začíná být velmi zajímavé. Současné tříkanálové EKG záznamníky totiž stále nejsou dostatečně komfortní, aby je pacient mohl nosit prakticky 24 hodin denně, několik dní v týdnu nebo dokonce několik týdnů v roce. Ve většině případů je nutné nalepit elektrody a nosit objemnou záznamovou jednotku, což znamená, že kontinuální EKG se využívá hlavně u pacientů s již diagnostikovaným srdečním onemocněním – například při ambulantním vyšetření nebo po prodělaném srdečním selhání. Takto lze pacienta sledovat běžném životě, avšak obvykle jen několik dní, výjimečně až dva týdny.
Oproti tomu tento jednokanálový záznamník EKG lze nosit téměř nepřetržitě, dokonce i během spánku. Ukazuje se, že může být vhodný nejen pro chronicky nemocné kardiaky, kteří chtějí dlouhodobě monitorovat svůj zdravotní stav a sdílet data s lékařem, ale i pro pacienty, u nichž je podezření na srdeční onemocnění. Právě havířovská nemocnice jako první v České republice testuje tuto technologii u obézních pacientů s BMI 30+ a dalšími rizikovými faktory, jako jsou rodinná anamnéza srdečních onemocnění, kouření nebo nezdravý životní styl.
Druhým inovativním řešením v oblasti kardiologie je slovenský startup PMcardio, který aktuálně prochází půlroční testovací fází. Výsledky této studie velmi očekáváme, protože by mohly přinést zásadní změny v detekci srdečních onemocnění a významně zlepšit organizaci péče, například při diagnostice infarktu myokardu.
PMcardio je na první pohled velmi jednoduchá aplikace – lékař nebo zdravotní sestra pomocí mobilního telefonu vyfotí jakýkoli EKG záznam, který běžně vzniká v ambulancích. Umělá inteligence pak v řádu sekund vyhodnotí EKG a první testy naznačují, že při diagnostice infarktu myokardu je až o 30 % přesnější než průměrný lékař.
V praxi se občas setkáváme s pacienty, u nichž není na první pohled infarkt z EKG jednoznačně patrný. Jsou přivezeni do nemocnice s dušností nebo tlakem na hrudi, ale jejich EKG vypadá „čistě“. Ani laboratorní výsledky nemusí ukázat žádné akutní problémy, a proto jsou tito pacienti po krátké observaci propuštěni domů. V některých těchto případech se ale stává, že se příznaky projeví až o několik hodin později, což vede k opožděné léčbě.
Dalším problémem je přednemocniční triáž – záchranná služba může na základě běžného EKG vyhodnotit určité riziko a pacienta převézt do regionální nemocnice, například k nám. Po dalším vyšetření ale může být pacient ihned převezen na specializované pracoviště, jako je katetrizační laboratoř v nemocnici AGEL v Třinci nebo ve Fakultní nemocnici Ostrava. Při přesnější EKG diagnostice by však mohli rovnou pacienta vézt do specializované nemocnice. Každé takové zdržení však může mít fatální následky.
Právě zde může umělá inteligence sehrát klíčovou roli. Díky schopnosti analyzovat obrovské množství EKG záznamů dokáže odhalit i jemné abnormality, které by mohly lékařům uniknout. To by mohlo výrazně zvýšit kvalitu a bezpečnost péče o pacienty s akutními kardiologickými onemocněními.
Může umělá inteligence usnadnit komunikaci s pacienty a zefektivnit léčbu?
Ano, i na tomto poli se dočkáme významných nástrojů s využitím umělé inteligence. Některé z nich již využíváme dnes, například učící se chatboty, které jsou k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a komunikují s pacienty místo operátora. Samozřejmě se nejedná o komunikaci v akutních zdravotních stavech, ale spíše o poskytování obecných informací. Informovanost a edukace pacientů je jednou z klíčových rolí všech spádových nemocnic, proto s kultivací webových stránek a zapojením nemocnic do komunikace prostřednictvím sociálních sítí roste i potřeba nepřetržité péče o pacienty v tomto digitálním
prostředí.
Zde právě nastupuje umělá inteligence, která se dokáže rychle adaptovat na informační síť dané instituce, například na webové stránky poskytovatele zdravotní péče, a velmi přesně komunikovat s pacientem. Tyto nástroje jsou velmi užitečné, protože pacientům výrazně pomáhají najít informace, například ohledně předoperační přípravy, rizik spojených s konkrétním onemocněním nebo např. přípravy na porod. Právě v oblasti přípravy na porod nyní testujeme umělou inteligenci a výsledky vypadají velmi slibně.
V současnosti existují i hlasoví asistenti, jejichž role v budoucnosti pravděpodobně vzroste a budou moci nahradit ústředny. Toto prostředí teprve zkoumáme. Co mě však extrémně zajímá, a částečně spadá do této kategorie, jsou technologie na bázi umělé inteligence, které pomohou lékařům (a nelékařům) zbavit se administrativní práce. V posledních dvou letech se intenzivně věnujeme hledání efektivního nástroje pro diktování a automatický přepis do klinických informačních systémů, například pro záznamy z ambulantních vyšetření, vizity na lůžkových odděleních a podobně. Dokonce se objevily firmy, které by společně s námi chtěly vyvinout podobnou technologii. Dalo by se říct, že tuto oblast vnímám jako jednu z nejdůležitějších, možná i důležitější než výše uvedené příklady diagnostických nástrojů.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: Nemocnice Havířov, p. o.
