Dekarbonizace představuje pro český průmysl značné výzvy, jako jsou vysoké náklady na přechod k čistším technologiím, regulační a daňové změny a globální konkurenceschopnost. Na toto téma se s námi podělili o inspirativní názory Roman Heide, předseda představenstva a generální ředitel Třineckých železáren, a Kamil Čermák, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ ESCO.
Kamil Čermák působil jako mluvčí a poradce ministra průmyslu a obchodu a následně v manažerských pozicích v několika firmách. Od roku 2016 je předsedou představenstva a generálním ředitelem ČEZ ESCO. Je předseda správní rady Aliance pro bezemisní budoucnost a předseda představenstva Svazu moderní energetiky.
Roman Heide působil ve vrcholových manažerských pozicích firem ocelářského průmyslu a v současnosti je předsedou představenstva a generálním ředitelem Třineckých železáren. Zároveň je předsedou představenstva Ocelářské unie a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Pane Čermáku, ČEZ ESCO nedávno oslavilo 10 let na trhu. Jak hodnotíte tuto dekádu?
Z původně menšího dodavatele kogenerací o dvou dceřiných společnostech s několika stovkami zaměstnanců jsme vyrostli v holding čítající v Česku přes 20 firem, 2200 zaměstnanců a EBIDTA v objemu 2,6 miliardy korun. Stali jsme se lídrem trhu moderní energetiky a stojí za námi i našich více než 50 tisíc zákazníků. Máme velké plány i do budoucna. Strategickými tématy pro nás bezpochyby bude modernizace českého teplárenství, energetické úspory nebo dekarbonizace průmyslu. Také se zaměřujeme na rozvoj nových technologií v oblasti služeb výkonové rovnováhy, flexibility, akumulace – tato témata budou velmi důležitá s rostoucím objemem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Pane Heide, ČEZ ESCO je dlouhodobým partnerem Třineckých železáren. Jak Vy hodnotíte jeho působení na trhu?
Oslav 10 let ČEZ ESCO jsem se z pracovních důvodů nemohl zúčastnit osobně, nicméně alespoň na dálku jsem firmě popřál mnoho zdaru do dalších let a poděkoval za její práci v uplynulé dekádě. O dekarbonizačních řešeních pro Třinecké železárny spolu dlouhodobě naše týmy jednají, proto mohu mluvit i z vlastní zkušenosti, že přístup ČEZ ESCO je za všech okolností velmi profesionální, a přitom maximálně otevřený. Protože naši dekarbonizační strategii bereme skutečně vážně, chceme se spojovat s těmi nejlepšími na trhu. Ostatně výsledky ČEZ ESCO, o kterých mluvil Kamil, hovoří za vše.
Jak velká byznysová příležitost dekarbonizace průmyslu vlastně je?
Kamil Čermák
Je to téma, které považujeme za jeden z hlavních driverů ESCO byznysu v následujících letech. Výrobní firmy včetně těžkého průmyslu investují do modernizace a konkurenceschopnosti. Jakkoliv průmyslníci nejsou zpravidla velkými milovníky Green Dealu, vnímají nutnost takových investic pro udržení své konkurenceschopnosti a modernizaci. Dekarbonizuje se na všech kontinentech a my jsme tady, abychom v tom efektivně pomáhali českým i evropským podnikům.
Roman Heide
Ocelářský byznys je v Evropě, ale i celosvětově velmi konkurenční a je třeba držet krok s dobou. Chceme postupně a realisticky naplňovat naši firemní vizi, kdy plánujeme do roku 2030 snížit emise CO2 z výroby o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Investovat chceme do obnovitelných zdrojů energie, nové železnorudné briketační linky, paroplynového cyklu, elektromobility a také moderní elektrické obloukové pece. Od letošního roku také odebíráme část elektřiny z obnovitelného zdroje formou PPA kontraktu se společností ČEZ ESCO.
S tím souvisí i konec uhlí (nejen v energetice). Jak vidíte „bezuhelnou budoucnost“ průmyslu?
Kamil Čermák
Pokud budu mluvit za energetiku, tak v tomto odvětví už není uhlí v Evropské unii v podstatě téma kromě Německa, Polska a Česka. Značnou roli samozřejmě uhlí nadále hraje v průmyslu, ale i to se bude velmi rychle měnit. Příkladem jsou kogenerační jednotky na plyn, kterých pod hlavičkou ČEZ ESCO funguje po celém Česku na 170. Firmy, ale i města jimi nahrazují dosluhující a neefektivní uhelné zdroje. A zároveň vidíme, že roste zájem i o další naše produkty moderní energetiky, jako jsou fotovoltaiky, EPC projekty nebo modernizace osvětlení, vzduchotechniky a podobně.
Roman Heide
Konec uhlí i my vnímáme jako daný trend, o čemž svědčí i zmiňovaný obří projekt elektrické obloukové pece a přechod na paroplynový cyklus jednoho z kotlů naší Energetiky Třinec . Na druhé straně ale budeme potřebovat stabilní dodávky elektrické energie, proto je třeba v Česku z mého pohledu budovat nové zdroje – ať už jádro, nebo obnovitelné zdroje elektřiny, aby bylo dost energie jak pro domácnosti, tak pro průmysl. To je zásadní také proto, abychom měli přijatelné ceny elektřiny, které budou zásadně ovlivňovat naše hospodaření v příštích desetiletích. Částečně si samozřejmě vypomůžeme vlastními obnovitelnými zdroji, ale stabilní a dostupné dodávky elektrické energie ze sítě budeme v ocelárně potřebovat neustále.
V posledních letech se hodně řeší téma energetické bezpečnosti kvůli válce na Ukrajině. Jak se z tohoto hlediska změnil pohled firem na energetiku?
Kamil Čermák
Toto téma úzce souvisí s cenami energií, které krátce po začátku války vystřelily na rekordní hodnoty a domácnosti i firmy začaly řešit svou energetiku mnohem více než dříve. My v ČEZ ESCO jsme to viděli na rostoucím zájmu o fotovoltaiky, EPC projekty, moderní osvětlení a obecně řešení, která spoří energii a zaručují částečnou nezávislost na dodávkách ze sítě. Od pasivního zákazníka jsme se posunuli k aktivním zákazníkům, kteří vnímají energetiku jako komplex opatření, nikoliv jen čistou dodávku komodity přes distribuční síť. Více než kdy dříve je vzhledem ke geopolitické situaci stěžejní energetická a surovinová nezávislost, a to si uvědomuje nejen stát, ale právě i firmy. A my v ČEZ ESCO jsme tu proto, abychom s tím byznysu pomohli.
Roman Heide
Pro nás je prioritou energetická bezpečnost, stabilita dodávek, cena komodity a modernizace naší produkce, se kterou v následujících letech počítáme. I proto si vybíráme zkušené partnery, kteří nám nejen poradí, ale umí uzpůsobit dekarbonizační opatření na míru. Jsme dlouhodobě zastánci pragmatismu v ekologizaci. Navíc v oboru ocelářství znamená dekarbonizace vysokou časovou i finanční náročnost. A s tím chceme k našim budoucím projektům také přistupovat. A i když jsme nedávno rozhodli o mírném posunu jedné části projektu dekarbonizace, naše cíle jsou stále stejné.
Jak investičně náročnou záležitostí dekarbonizace může být?
Kamil Čermák
Tady záleží samozřejmě na oboru, ve kterém daná firma podniká a jak masivní dekarbonizaci zvažuje. hovoříme o milionech až miliardách korun, ten rozptyl je skutečně velmi široký. Jinou částku vynaloží menší průmyslová firma a jinou pak podnik z oblasti těžkého průmyslu, jakým jsou Třinecké železárny, kde je ta investice opravdu velmi vysoká. Přimlouvám se proto, aby v této fázi pomohl i stát nebo evropské fondy. Tak velké investice nemůže mít firma takové velikosti a významu na bedrech. Tím spíše, že je to investice do konkurenceschopnosti celé české ekonomiky.
Roman Heide
Naše cenovka za dekarbonizaci je zhruba jeden milion eur, tedy nějakých 25 miliard korun. Největší položkou je plánovaná elektrická oblouková pec, která nahradí výrobu v jedné ze dvou vysokých pecí, jejíž provoz plánujeme ukončit. Chceme rozvíjet i obnovitelné zdroje a jejich využití, pravděpodobně i prostřednictvím PPA projektů. Mělo by se jednat o největší investici v ocelářství v Česku od 80. let minulého století. To vše si samozřejmě zároveň vyžádá realizaci dalších navazujících staveb a infrastruktury v hutním areálu včetně výstavby nových výrobních hal.
Takové plány jsou tedy poměrně drahé. Jak se podobné projekty mají financovat (dotace apod.)?
Kamil Čermák
V energetických službách obecně se řada našich zákazníků spoléhá na dotační výzvy ať už z národních, nebo evropských zdrojů. Pokud se bavíme o tak rozsáhlém a ambiciózním příběhu, jaký plánují Třinecké železárny, pak je pomoc dotačních titulů naprosto nezbytná. Myslím, že to platí nejen pro Česko, ale pro Evropu obecně, kdy se Evropská unie musí snažit držet krok s rychle rostoucími trhy v Asii nebo v Americe. Podpora dekarbonizace v USA pomocí Inflation Reduction Act, který znamená výraznou podporu moderní energetiky, je příkladem toho, jak by se měla rozvíjet legislativa v oboru moderní energetiky.
Roman Heide
Z dotací plánujeme pokrýt minimálně 70 % investice, jinak je dekarbonizace pro nás neufinancovatelná. Dotace na zelené investice považuji za oprávněné, a to jednak kvůli tomu, kolik firma naší velikosti odvádí na daních či poplatcích za emisní povolenky. A za druhé proto, že je získávají také firmy v okolních zemích a je třeba s nimi i v tomto držet krok. Podmínky musí být vyrovnané a podobné pro všechny. Jako velký problém Česka, ale obecně Evropy vidím přebujelou byrokracii, která rozvoj průmyslu i další obory do
značné míry brzdí.
Často slýcháme, že dekarbonizuje jen Evropa. Je to skutečnost, nebo mýtus?
Kamil Čermák
Je to samozřejmě mýtus, který živí vytrvalí odpůrci čehokoliv, co se týká ekologizace průmyslu a energetiky. Myslím, že ideologie – ať už na jedné, nebo druhé straně – je obecně škodlivá. Ani my se nechceme dívat na dekarbonizaci očima ideologů, ale pohledem reálné ekonomiky s ohledem na jejich skutečné potřeby, finanční možnosti a byznysové plány. V energetice navíc platí fyzikální zákony a ty je třeba respektovat. Už nyní vidíme ze strany průmyslu rostoucí poptávku po moderních řešeních v oblasti energetiky a dekarbonizace. Pro ČEZ ESCO se jedná o jeden z hlavních driverů trhu v následujících letech.
Je to tedy tak, že pragmatická dekarbonizace je ta správná cesta?
Roman Heide
I my samozřejmě souhlasíme s tím, že je třeba výrobu ekologizovat. Proto děláme konkrétní kroky, které mají za poslední desetiletí hodnotu více než 11 miliard korun. Výrazně jsme snížili prašnost, snižujeme ale také produkci oxidu uhličitého, třeba díky investici do briketační linky, která bude zpracovávat vstupní suroviny studenou cestou. Letos zároveň začala výstavba nového paroplynového cyklu na elektrárně Energetiky Třinec, kde nahrazuje uhelný zdroj. I proto věřím, že se k roku 2030 významně přiblížíme k závazku ohledně snížení produkce emisí oxidu uhličitého. Naprosto klíčová ale bude i státní a evropská podpora a zároveň aktivní ochrana trhu EU před dovozem levné oceli ze zemí, které nejsou zatíženy přísnými a nákladnými ekologickými požadavky.
Vnímáte z pohledu dekarbonizace nějaké regionální rozdíly?
Kamil Čermák
Odchod od uhlí a dekarbonizace je samozřejmě o dost palčivějším tématem v regionech, jejichž ekonomika na této surovině v posledních dekádách stála. To se týká hlavně severních Čech i severní Moravy, kde ČEZ ESCO rozjíždí velkou revoluci hlavně v teplárenství. Tam podobně jako v průmyslu platí, že je nutné zachovat dosavadní standard a fungování. V „uhelných krajích“ je samozřejmě tento proces nákladnější i náročnější na komunikaci. Ale myslím, že se nám to v posledních měsících daří. Ať už v teplárenství, nebo při kontaktu s velkými průmyslníky. Důkazem je i naše partnerství a spolupráce s Třineckými železárnami.
Roman Heide
Pokud mohu mluvit za severní Moravu, tak myslím, že odchod od uhlí je tady brán nejen coby ekonomické, ale především společenské téma. V tzv. tradičních oborech (těžba uhlí, hutnictví) pracuje prakticky vždy alespoň jeden člen každé rodiny a pro řadu lidí je to i nostalgie s ohledem na někdejší nesporný význam těchto oborů pro celou ekonomiku. Myslím, že na severní Moravě platí více než kdekoliv jinde pravidlo, že je třeba v ekologizaci postupovat co nejvíce pragmaticky a postupnými kroky připravovat ekonomiku na úplně jiný styl fungování. Je proto důležité zachovat průmysl a zároveň přilákat investice, které vytvoří nová pracovní místa a pomohou zaměřit ekonomický rozvoj kraje novým směrem.
Pane Heide, kde vidíte Třinecké železárny za 10 let?
Za deset let bude naše firma, doufám, prosperující a stále se modernizující. Zároveň věříme, že společnost ČEZ ESCO s námi bude i nadále spolupracovat na dekarbonizačních krocích jako náš klíčový partner – např. jako dodavatel zelené energie a moderních energetických řešení. Pokud bych chtěl být vizionářem, tak bych rád viděl Třinecké železárny nejen jako předního dodavatele oceli, ale i jako producenta vodíku a dalších sekundárních produktů. Ale především budeme produkovat výrazně méně emisí CO2.
Pane Čermáku, Váš pohled do budoucna a pozice ČEZ ESCO?
Chceme být stále lídrem trhu moderní energetiky a udržet si pozici firmy, která je první volbou pro většinu společností státní správy. ČEZ ESCO zároveň chceme výrazně posunout směrem k technologiím, sledujeme nové trendy a moderní technologie v energetice, které budou vlivem rostoucího objemu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů hrát stále významnější roli. Řeč je například o akumulaci energie, agregaci nebo službách flexibility energetické sítě, PPA kontrakty nebo integrované služby tepla. Proto věřím, že oslavy 10 let naší firmy odstartovaly další skvělou etapu.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: ČEZ ESCO a. s., Třinecké železárny a.s.
